Co stojí za diverzitou kultur


Pokud mluvíme o kultuře, pak vždy musíme udat také místo, o kterém je řeč. Asi každý totiž ví, že v podstatě každá země má své vlastní zvyky, tradice i kulturní dědictví. Čím vzdálenější jsou pak od sebe, tím více jsou odlišné. Je tedy zajímavé podívat se, proč tomu tak je, a co vlastně přispělo k formování nejrůznějších kultur, které známe dnes.

 

V první řadě jsou to přírodní podmínky. Většina kulturních tradic měla totiž původně za cíl umožnit lidem přežití v daném prostředí. To, že si ji zachovali i ve chvíli, kdy se z něj odstěhovali, už je něco jiného. Proto také například muslimové nejedí vepřové – na poušti se totiž velmi rychle kazilo, a tak nebylo jeho používání vhodné.

 

i památky patří ke kultuře

 

Ovšem podmínky, ve kterých kultura vznikala, nejsou ani zdaleka vše. Velkou roli zde hrála také historie. Všichni víme, že během staletí se národy stěhovaly, dobývaly nová území, zakládaly kolonie. Zvyky a kultura původních obyvatel se tak měnila. Často se totiž stávalo, že dobyvatelé převzali část zvyků dobyté kolonie (a to právě z výše uvedeného důvodu – bylo dobré je dodržovat, a navíc se tak lidé tolik nebouřili), a tak mnohdy vznikl doslova spletenec několika různých tradic, který se následně sloučil do jednoho.

 

některé tradice se rozšiřují

 

Zde samozřejmě nesmíme opominout, že mnozí si své zvyky brali sebou, když šli na nová území. To je také důvod, proč máme kulturně relativně blízko k obyvatelům Severní Ameriky. Jsou to potomci kolonistů původně z Evropy, a udržují tedy řadu evropských zvyklostí. Naproti tomu tradice původních obyvatel nám často připadají zvláštní, a mnohdy i barbarské.

 

Je tedy jasné, že zde působilo mnoho faktorů. A také nelze říci, že jedna je lepší, než druhá. Každá se totiž vyvíjela v závislosti na místních podmínkách tak, aby tamním obyvatelům umožňovala optimální přežití. To totiž vždy bylo nejdůležitější. Jen je poněkud škoda, že se tyto tradice v rámci globalizace poněkud ztrácí.