Strojírenství dělíme, z hlediska výrobních procesů, respektive počtu vyráběných kusů, na výrobu kusovou, malosériovou a velkosériovou.

Sériová strojírenská výroba vyžaduje některé zvláštní postupy, aby byla rentabilní a smysluplná. Vše je totiž otázkou nejen techniky a technologií, ale i ekonomiky. Rozjet sériovou výrobu různých součástí se musí zkrátka vyplatit, a toto je třeba nejen důkladně propočítat, ale i provést v reálné praxi. Jednou ze součástí tohoto procesu je i kontrola a měření zhotovených výrobků.

Kdybychom vám zadali úkol, abyste měřili zhotovované kusy ve velkosériové produkci, zda jejich rozměry odpovídají povolené toleranci, jak byste si počínali? Možná by vás napadlo po obecném seznámení s některými strojírenskými měřidly vzít do ruky mikrometr nebo posuvné měřítko (šupléru) a proměřovat jeden výrobek za druhým.

Proč ne, ono by to v zásadě šlo a byl by to i správný postup, jenže byste tímto způsobem ztratili tolik času, že by se to pak ekonomicky nevyplatilo. Měření mnoha počtu kusů tímto způsobem je zkrátka příliš pomalé. A toto byl také důvod, proč kdysi v minulosti přišli vývojoví konstruktéři měřidel na zhotovení tzv. komparačního neboli porovnávacího měřidla, tzv. pasametru.

Pasametr se vyznačuje tím, že pouze vkládáte mezi měřicí trny obrobky a ihned se dovídáte odchylku vůči povolené toleranci. Jde to tak rychle, že velmi efektivně za krátký čas zjistíte, které výrobky jsou zmetky, případně vhodné k opravám, a které kusy jsou v pořádku.

Pasametr je samozřejmě možné využít v jakékoli strojírenské produkci, ovšem vyplatí se spíše tam, kde se jedná o větší počty zhotovených výrobků. V kusové a případně v malosériové výrobě bohatě vystačíte s běžnými měřidly, protože vás netlačí čas, a věnujete se obrábění jen jednoho či několika jedinečných kusů.